Blog

Apr 22, 2015

S větrem v zádech: Jak efektivně pracovat s navigačním počítadlem


Navigace výpočtem vyžaduje ve svém principu znalost pouhých dvou parametrů pro daný úsek: kurz a dobu letu. Tyto dvě hodnoty si pilot spolu s dalšími informacemi zapisuje do navigačního štítku, který mu poté usnadňuje navigační let. Pojďme se podívat, jak se dají vypočítat pomocí navigačního počítadla, které stále představuje efektivní nástroj pro rychlé výpočty při předletové přípravě.

Většina počítadel má na jedné straně otočnou stupnici z průhledné folie, která spolu s posuvnou kartou rychlostí umožňuje graficky určit úhel snosu a traťovou rychlost. Nejdříve je ale potřeba zjistit další potřebné parametry letu:

• Pravou vzdušnou rychlost

• Traťový úhel

• Směr a sílu větru

Pravá vzdušná rychlost (TAS) závisí na výšce letu, teplotě vzduchu a režimu pohonné jednotky. Rozhodnutí o výšce letu je na pilotovi, příslušnou teplotu ale musíme zjistit z meteorologické předpovědi, jako je například GAMET. Z příručky letadla poté můžeme vyčíst příslušnou TAS pro daný režim motoru.

Traťový úhel změříme přímo na mapě, je ale potřeba dát pozor, zda se jedná o úhel vůči severu zeměpisnému, či magnetickému. Během výpočtu na počítadle musí být všechny úhly buď zeměpisné, nebo magnetické.

 

Směr a sílu větru opět musíme zjistit z meteorologické předpovědi – udává je např. již zmiňovaný GAMET, případně lze využít různé mapy výškového větru. Za zmínku určitě stojí stránky windyty.com, které ale nejsou oficiální. Pozor, směr větru v meteorologických zprávách je udáván vůči zeměpisnému severu.

 

Nyní můžeme provést vlastní výpočet. Většina počítadel má i postup přímo napsaný na sobě:

 

1. Na otočné stupnici nastavíme směr větru proti indexu

2. Na folii zaznamenáme sílu větru od středu směrem k indexu (rychlost je relativní, např. pokud je síla větru 20kt, můžeme nastavit střed nad 100kt a značku udělat na 120kt)

3. Otočnou stupnici otočíme do směru naší trati, kterou chceme letět

4. Posuvnou kartu rychlostí přesuneme tak, aby značka síly větru ležela na křivce odpovídající naší pravé vzdušné rychlosti – pozor na stejné jednotky jako se silou větru

5. Pod středem přečteme naši traťovou rychlost (GS)

6. Na kartě rychlostí přečteme úhel snosu mezi značkou větru a středem

 

 

Kurz, který musíme udržovat, abychom letěli po požadované trati, získáme tak, že k traťovému úhlu přičteme/odečteme úhel snosu (podle toho, zda vítr fouká relativně z levé, nebo z pravé strany).

Dobu letu získáme jednoduše podělením délky letěného úseku traťovou rychlostí. K tomu lze opět snadno použít navigační počítadlo.

 
Zdroj: Instruktor letecké školy Flying Academy Ondřej Hruška
Foto: Wiki